Knižní tip: Středověký člověk a jeho svět (Jacques Le Goff)

Titul Středověký člověk a jeho svět je jednou z publikací úspěšné řady Člověk a jeho svět nakladatelství Vyšehrad, která se orientuje na různé historické epochy v kontextu sociálních dějin.

Kniha obsahuje deset esejí předních evropských medievalistů, kteří se pod vedením editora knihy, Jacquese Le Goffa, snaží zodpovědět na otázku, zdali existoval fenomén, který bychom mohli nazvat středověkým člověkem. Prostřednictvím deseti různých lidských typů, které byly typickými zástupci středověké éry, přibližují čtenáři toto úchvatné a v mnoha ohledech drsné období.

Na rozdíl od učebnic dějepisu, které často probírají látku pouze povrchně a nedostanou se do hloubky věci, kniha Středověký člověk a jeho svět přináší zajímavá fakta o lidech a věcech, o kterých se učitelé na základních a středních školách často ani nezmiňují. Dozvíme se například, že církev nejen že chtěla nutit manžele souložit pouze v předepsaných polohách, ale dokonce vytvořila i kalendář, který vyznačoval dny, kdy byla soulož povolena. Zajímavé jsou i neřesti, kterými typický středověký člověk oplýval. Hříchy si středověký člověk představuje jako šálivé mámení ďáblových holek vdaných za jednotlivé „stavy“ společnosti:

„Ďábel má devět holek a osm z nich provdal. Svatokupectví za kněze, pokrytectví za mnichy, vydírání za rytíře, svatokrádež za rolníky, přetvářku za soudce, lichvu za měšťany, okázalost dal vdaným ženám, a poslední smilstvo; tu však nechtěl provdat, nýbrž ji nabízí všem jako holku pro všechny.“

Kromě zajímavých faktů kniha zároveň vyvrací některé mylné představy, které mezi současnými lidmi přežívají. Mnoho lidí si představuje typickou středověkou rodinu jako muže, ženu a kupu dětí. Je sice pravdou, že průměrná žena tehdy porodila zhruba deset dětí, v rodině však konstantně žily jen asi dvě, a to kvůli vysoké dětské úmrtnosti. Například ve Florencii jedna čtvrtina dětí zemřela ještě během pobytu u kojné (nula až dva roky) a ze zbytku se 45 % nedožilo ani dvaceti let. Statistiky (bohužel kvůli pramenům neúplné a nepřesné) říkají, že šance dítěte dožít se dospělosti byla obecně padesátiprocentní.

Jak jsem již napsala výše, kniha je společným dílem deseti evropských medievalistů pod vedením Jacquese Le Goffa. Obsahuje tyto portréty středověkých typů:

  • Středověký člověk (Jacques Le Goff)
  • Mniši (Giovanni Miccoli)
  • Válečník a rytíř (Franco Cardini)
  • Rolník a zemědělství (Giovanni Cherubini)
  • Mešťan a život ve městě (Jacques Rossiaud)
  • Intelektuál (Mariateresa Fumagalli Beonio Brocchieriová)
  • Umělec (Enrico Castelnuovo)
  • Středověký kupec 11.-15. století (Aron J. Gurevič)
  • Ženy a rodina (Christiane Klapisch-Zuberová)
  • Světec (André Vauchez)
  • Člověk na okraji ve středověku (Bronisław Geremek)

Jelikož je kniha společným dílem tolika odborníků, každá kapitola klade jinou náročnost na znalosti čtenáře. Zatímco některé jsou psány poněkud odbornějším stylem, než by laickému čtenáři mohlo být milé, jiné jsou napsány poutavě a tak, že i „nehistorik“ snadno pochopí souvislosti a nemusí hledat podrobnosti v jiných zdrojích.

Kniha mi byla doporučena v souvislosti s předmětem Úvod do studia středověkých dějin a účel uvedení do problematiky postavy středověkého člověka bohatě splňuje. Myslím, že každý, kdo se o problematiku středověku zajímá, tuto knihu ocení, jelikož poskytuje v rámci možností a pramenů ucelený obraz o lidech té doby.

Add a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *